Gothic IX

Prolog Gothic RP IX: Poslední vzdor (2017)

Tak a je to tu! Jak již možná víte, tak se asi před půl rokem podařilo přívržencům temného boha Beliara, pod vedením známého a mocného nekromanta Xardase, dobýt město Khorinis. Dosáhnul toho za pomoci skupiny válečníků zvaných Zatracení a svých věrných mágů Nekromantů. Také se mu díky válečníkovi Ravenovi, který jako Beliarův vyvolený nesl Beliarův dráp, podařilo zlomit moc Srdce hvozdu a Beliarovým drápem ovládnout skřety a přivést je zpět na stranu Beliara. Během neúspěšného pokusu vytvořit pomocí rituálu magickou bariéru okolo celého ostrova Khorinis, která by zabránila příjezdu Beliarovy armády, byl obětován drak a následně zemřel i jeho dračí jezdec Zub. Během velké bitvy o město zemřel i samotný král Rhobar, který se na ostrov Khorinis přesunul po prohrané válce se skřety v Myrthaně, ale zemřel také Beliarův vyvolený válečník Raven.

Po prohrané bitvě o město Khorinis se přeživší lidé rozutekli, a po nějaké době shlukli do třech frakcí, dle boha kterého uznávají. Vznikla tak skupina Innosovců, Adanosovců a Bratrstva přírody. Ti společně založili nový tábor rebelů dál od města Khorinis. Mágové ze všech skupin se spojili a vytvořili kolem nového tábora magickou bariéru, která je neprostupná z obou stran. Jediný přístup do tábora a ven je skrz portál, který vede někam do Divočiny. Skupina Insosovců se skládá z mágů Ohně, kteří uctívají boha světla Innose a z Innosových válečníků, kteří jistě budou ze všech sil potírat všechny Beliarovy přisluhovače, na které narazí. Skupina Adanosovců se skládá z mágů Vody, kteří uctívají boha života a rovnováhy Adanose a jejich ochránců Kruhu vody. Adanosovci jistě budou chtít napravit obrovskou nerovnováhu, která vznikla mezi mocí boha Innose a boha Beliara. Bratrstvo přírody se skládá z Druidů a Templářů a bude jistě ze všech sil bránit Přírodu a les před znesvědcováním a ničením, které Beliarovy armády způsobují. Jistě je také překvapilo, že skřeti z Khorinisu se opět od Přírody odvrátili zpět k Beliarovi.

Druhá skupina, která je kromě klasických rebelů v novém systému pronásledována, je frakce Rudé oko. Tato utajená skupina mnoho let potají operovala v Khorinisu a sledovala vlastní zájmy. Jedná se o dávnou nejelitnější stráž krále, která však byla zrazena a poté pomáhala Beliarovi prosadit své cíle. Po usmíření s králem ale Beliara zradili a přešli zpět na stranu dobra, i když bitvu o hrad již nezvrátili. Nyní, díky jisté nedůvěře ostatních frakcí, vybudovali odděleně svůj tábor v bývalém skřetím táboře v Divočině. Díky moci této skupiny ovlivňovat chod světa a kvůli jejich zradě Beliara je na všechny členy Rudého oka a hlavně na jejich velitele vyhlášen veřejný hon a je na ně ve městě vypsaná velká odměna.


Co se týče temné strany, která nyní vládne ve městě a na ostrově obecně, tak situace není zcela jednoduchá. Krátce po dobytí města připlula z pevniny obrovská Beliarova armáda, která chtěla město dobít. Po překvapení, že Khorinis již byl dobyt, tak většina této armády zase odplula, ale její jádro na ostrově zůstalo, aby dohlédlo na vyhlazení posledního odporu rebelů a na prosazování zájmů boha Beliara. V čele armády je skřetí vojevůdce, kterému Xardas předal dobyté město. Ten se nyní usídlil v horních částech hradu. Ihned vykázal předchozí dobyvatele z horní čtvrti hradu a předal místo frakci skřetů z pevniny, kteří přijeli s ním.

Skřeti z Pevniny sami sebe považují za nejvyšší rasu. Ostatní frakce, které uctívají Beliara, však většinou uznávají a respektují je. Skřeti si dokonce udržují elitní skupinu Skřetích žoldáků z Pevniny, kteří spolupracují se skřety, pomáhají jim plnit jejich cíle a na základě toho si užívají jejich úcty. Na druhou stranu skřeti za své skřetí žoldáky zodpovídají a proto jejich úspěchy i neúspěchy jdou na jejich hlavu. Oproti skřetům z Khorinisu jsou skřeti z Pevniny více ortodoxní ve svých názorech a Beliara nezradí za žádnou cenu. Oproti skřetům z Khorinisu jsou tito skřeti vzdělanější a vůbec pevninou civilizovanější.

Původní Skřeti z Khorinisu se nyní přesunuli na bývalou Akilovu farmu. Také sebou vzali své žoldáky z Khorinisu, kteří jsou jim podřízeni obdobně jako je to u Skřetů z Pevniny a pomáhají jim plnit jejich cíle. Skřeti z Khorinisu to nyní nemají úplně lehké. Po smrti Ravena na ně přestala působit moc Beliarova drápu, která je ovládala, a opět získali svobodnou vůli. Nyní sice jsou na straně Beliara, ale jejich předchozí odklon k víře v Divokou Přírodu drží v ostatních vůči nim lehkou nedůvěru. A to i přesto, že v novém systému by měli být nadřazenou rasou. Nyní proto musí (a nebo nemusí) skřetímu vojevůdci prokázat svoji věrnost v Beliara.

Spolu s Beliarovou armádou na Khorinis dorazila velmi početná skupina Hashashinů, což je národ pouštních lidí, který od pradávna uctívá Beliara. Pochází z pouští Varantu a velmi rádi mají pod kontrolou praktické stránky světa jako například obchod. Skřeti se sice považují za nadřazenou rasu a tím i za vládce, avšak veškerá ekonomika aktuálního světa jde mimo ně. Za tu zodpovídají právě hashashini. Mnoho úředníků, řemeslníků a hlavně obchodníků se rekrutuje právě z hashashinů. Jejich cílem je zbohatnout a prakticky řídit celý svět. Právě díky jejich schopnostím obchodovat, vše řídit, bojovat a jejich víře v Beliara si vysloužili u skřetů takovou úctu, že je berou skoro za stejně rovné. Tato frakce se usadila v bývalém táboře bratrstva.

Společně s Hashashini v jejich táboře sídlí i Temní mágové. Příslušníci této skupiny zaslíbili svůj život Beliarovi a ten je obdařil svojí krutou mocí. Většina mágů je rekrutována přímo z řad Hashashinů. Jejich předností je hlavně nebezpečná magie, díky které dokážou dělat strašlivé věci. Beliar svým temným mágům bezmezně důvěřuje, jsou to vlastně nejvyšší kněží temnoty, kterých se obávají i ostatními frakce věřící v Beliara. Oni jsou jeho vůle a jeho trest a nikdo z nich by Beliara nikdy nezradil a vždy plní jeho veškerou vůli na tomto světě.


Arcimág Xardas, mimo jiné také za své zásluhy o dobytí města, spolu se svými Nekromanty nyní sídlí v horní věži ve městě Khorinis, která zbyla opuštěná po mágách Vody. Momentálně jsou nekromanti pro nově příchozí trochu trnem v oku. Pořád to jsou Beliarovi kněží a tak jako Temným mágům jim ostatní musí prokazovat úctu a čest. Jejich slovo je vůle Beliara. Avšak nikdo přesně neví o co Xardasovi jde. Xardas má dokonce v rukou Beliarův dráp, na který dohlíží. Je to snad jediná postava ve městě, s kterou se neopováží jednat zvrchu ani Vojevůdce. Pouze Temní mágové moc nevědí co od nich očekávat a tak si od nich zachovávají určitý odstup.

Skupina Zatracených, která se skládá z lidí, kteří zasvětili svůj život Beliarovi a pomohli Xardasovi dobýt město Khorinis, se původně usídlili ve městě v horní čtvrti. Odtud však byli po příjezdu Beliarovi armády Skřety z Pevniny vyhnáni. Kvůli jejich dlouhodobé spolupráci s Xardasem se z nich nakonec navzájem stali dobří spojenci a Xardas dosud Zatracené využívá při vyřizování jeho nejdůležitějších problémů. Jen díky Xardasovi si Zatracení zatím drží určitou pozici ve městě, celá příchozí armáda je považuje za velkou neznámou a drží si od nich odstup. Věří však v Beliarovu vůli a jen čekají na to, až se Zatracení prokáží jako užiteční a věrní služebníci Beliara. Nyní sídlí v přístavu a na dolním nádvoří a s pověřením od skřetího vojevůdce se starají o dohled nad doly a těžbou v nich.

Otroci jsou poslední skupinou, která v Khorinisu nově vznikla díky zavedení otroctví. Otroci jsou všichni lidé, kteří se nezavázali sloužit Beliarovi a nezískali si potřebnou úctu mezi jeho věrnými. Tito lidé musí poslouchat a tvrdě pracovat jako základní stavební kámen v současné společnosti. Avšak nejsou pronásledováni a zabíjeni tak jako rebelové, což mnohým z nich vyhovuje v duchu motta: „Lepší nějaký život, než žádný život.“ Přesto mnozí nejsou se svým postavením spokojeni a chtějí se dostat výše v rámci hierarchie připojením se k nějaké frakci v “novém“ světě. Proto si ale musí nějakým způsobem získat všeobecnou úctu. Jsou samozřejmě i tací, kteří by se rádi osvobodili tím, že se připojí na stranu rebelů a hledají všemožné cesty jak je kontaktovat a utéct k nim.

Společenský systém, který je Skřetům z Pevniny jim vlastní a který nastolili, závisí plně na míře uznání. To znamená, čím více je osoba uznávaná, tím výše je ve společenském žebříčku. Na jeho vrcholu je skřetí vojevůdce, který bezmezně plní Beliarova přání. Naopak nejnižší postavení v této společnosti mají, jakožto podřadná rasa, běžní lidé – otroci. Beliar také pověřil, aby Nekromanti s Temnými mágy udržovaly kázeň a morálku mezi svými věřícími. Díky tomu vnikla organizace Černá ruka, kterou tito mágové společně vedou. Ta dohlíží na správnost víry a její výklad mezi ostatními frakcemi. V tomto účelu mají plnou Beliarovu podporu a stojí za nimi všichni skřeti včetně skřetího vojevůdce.

Nyní v Khorinisu vládne temná strana, ale určitě se nedá říci, že to je vláda pevnější a stabilnější, než jakákoli jiná v minulosti. Všechny temné frakce jsou sice mezi sebou provázány společnou vírou v Beliara, ale mezi mnohými panuje nedůvěra, rivalita a nejistota. Také různé frakce sledují různé vlastní cíle. Do toho rebelové se konečně do určité míry stačili opět mobilizovat a semknou. Proto budou jistě působit Beliarovým přívržencům mnohé nepříjemnosti. Také se proslýchá, že Hasashini spolu s Temnými mágy přijeli hledat cestu do nějakých velmi starých zemí, které ještě Beliar neovládl. Jsou ty řeči pravdivé? A jak budou případně ve svém snažení úspěšní? A co na to rebelové? Jaký osud tedy čeká Khorinis a vůbec celou zemi?


Epilog Gothic larp 2017 – Poslední vzdor

Nadvláda Beliarovců na ostrově Khorinis zcela změnila režim, který na ostrově před tím panoval. Místo bašty poslední lidské naděje, se z města stalo sídlo neřesti a temných Beliarových praktik. Každý, kdo si v novém režimu rychle nenašel své užitečné místo, byl prohlášen za otroka a po odebrání majetku byl zařazen do některé z činností, které otroci zajišťovali pro chod města Khorinis. Správu otroků a dohled nad společenským statusem měla na starost Černá ruka, která se tohoto úkolu zhostila s velkým nasazením. Většina otroků byla přiřazena přímo určitému majiteli, případně frakci, která se o ně starala. Našli se i takoví otroci, kteří si svojí pílí vysloužili jméno a zbavili se okovů otroctví. Na druhou stranu docházelo i k úprku otroků k rebelům, kteří tak rozšířili své řady a naději.  

Hned na začátku jejich cesty se na Beliarovce usmálo štěstí. Při jedné z razií na přeživší rebely se jim povedlo zajmout jednoho z velkých rebelských vůdců, samotného generála Leeho. Ten byl nakonec společně s ostatními, popraven při oběti zasvěcené přímo Beliarovi. Oproti ostatním, mu však byla dopřána čestná smrt v souboji se Scarem. Díky tomuto menšímu rozptýlení způsobenému soubojem se Scarem, se rebelům následně podařilo osvobodit pár zajatých rebelů. Generál Lee však za tento pokus zaplatil svým životem.

Beliar má samozřejmě s ostrovem své vlastní plány, již dobil celý známý svět, chce se vydat za jeho hranice a podrobit si další neznámé nebo neobjevené světy. Každá z velkých frakcí, působící v Beliarově armádě dostala úkol, jehož splnění pomůže Beliarovi v dobití a objevení neznámého světa.


Beliarova armáda

Jeden z nejdůležitějších úkolů byl přidělen Hashashinům a Temným mágům, jakožto jedněm z nejvěrnějších Beliarových služebníků. Měli objevit cestu, do skryté části ostrova Jharkendaru, kde se prý skrývají velmi mocné zbraně, které Beliarovově armádě pomůžou k dobití neznámého světa. Jedna ze zbraní, která by měla být v Jharkendaru ukryta je speciální mutagenní roztok, který skřety mění v obrovské, krvelačné a nezdolné bestie. Dříve byli experimenty prováděny přímo Jharkendarskými kněžími, ale dle zápisků od nich bylo nakonec upuštěno kvůli jejich nebezpečnosti.

Temní mágové, při zkoumání cesty do Jharkendaru, našli tajnou informaci, že v Jharkendaru je ukryt prastarý a velice mocný mimozemský artefakt, který dokáže ohrozit samotného Beliara. Tento artefakt totiž dokáže zrušit vliv bohů, který se projevuje na zemi mezi normálními smrtelníky. Dokáže daného boha odstřihnout od jeho následovníků a uzavřít všechny kanály, kterým proudí jeho moc na tento svět. V celkovém důsledku to znamená možnost kompletního zrušení magie a magických bytostí, případně zrušení vlivu pouze určitého boha. Zápisky o tomto artefaktu byli povětšinou ztraceny a mnoho věcí je nejasných. Pokud je to však pravda, je potřeba tento artefakt najít, jelikož by konečně mohl ukončit nekonečnou válku s Beliarovým bratrem Innosem.  

Do Jharkendaru byla nakonec objevena cesta pomocí mocného a starého portálu, který vytvořili Jharkendarští kněží. Portál byl chráněn ochranným kouzlem, ale po jeho zrušení již nic nebránilo jeho aktivaci. Hashashinům a Temným mágům se nakonec podařilo shromáždit výpravu o velikosti cca 50 členů a projít portálem do této neznámé země, hledat artefakt, zbraně a vědomosti pro “Beliara”.

Další z důležitých úkolů, kterým byli pověřeny frakce Beliarovy armády, bylo kupodivu zničení Beliarova drápu. Tento prastarý a mocný artefakt byl primárně určen pro Beliarova vyvoleného. Raven však bohužel nedávno při dobývání města Khorinis zahynul. Nejsilnější vlastnosti Beliarova drápu může však uvolnit jen Beliarův vyvolený, či velmi mocný arcimág. Pro ostatní se meč jeví pouze jako velmi kvalitní meč z magické rudy. Čekat na dalšího vyvoleného ztrácí za této situace smysl a pokud by se meč dostal do nesprávných rukou, mohla by z něj být uvolněna energie, která dokáže svazovat myšlení skřetů a podřizovat je tak své vůli. Takové nebezpečí nechce Beliar riskovat, skřeti jsou stejně jeho oddaní služebníci a myšlenka, že by je někdo mohl použít proti němu se mu ani trochu nezamlouvá. Proto přikázal najít způsob, jak zničit Beliarův dráp.      


Beliarův dráp měl od dobití města v opatrovnictví Xardas. Ten v očích Beliara sice už prokázal, že stojí na jeho straně, avšak má i své vlastní vedlejší plány, které se Beliarovi moc nelíbí. Zatracení, kteří nejvíce spolupracovali s Xardasem při dobití města Khorinis, byli pro Beliara vždy trošku trnem v oku. Svoji užitečnost už prokázali, avšak ještě do nedávna nikdo nevěděl, jestli slouží více Beliarovi nebo Xardasovi. Proto si je Beliar určil, aby se před jeho zrakem prokázali, komu opravdu náleží jejich věrnost a zaúkoloval právě je najitím způsobu, jak zničit Beliarův dráp.

Společně s Beliarovým drápem bylo rozhodnuto, že se zničí i další božské artefakty, které se nalézají na ostrově Khorinis. Jmenovitě šlo o Innosovo oko a Adanosovu přilbu. Tyto mocné artefakty mohly být velmi nápomocny rebelům, proto byly pověřeny skupiny skřetích žoldáků, aby zmíněné artefakty našly a zničily společně s Beliarovým drápem. Adanosovu přilbu nakonec nalezli skřetí žoldáci z Khorinisu. Innosovo oko se bohužel žoldákům z pevniny nalézt nepodařilo. Nakonec bylo dříve objeveno rebely. Nalezla ho frakce Innosovců a začala ho využívat pro zjišťování pravé víry jednotlivých rebelů v táboře.    

Zatraceným se nakonec podařilo objevit způsob, jak zničit všechny tyto mocné artefakty. Objevili rituál, který z nich dokáže uvolnit energii. Tato energie mohla být následně volně rozptýlena, případně převedena do nějakého nového předmětu. Zatracení při svých výzkumech narazili i na podezření, že skřetí vůdce Kan hodlá tajně energii z rituálu využít a stát se tak daleko mocnějším, než doteď. Vzhledem k tomu, že mezi Zatracenými a Kanem panovala neklidná atmosféra, pokusili se rituál ovlivnit a pomocí uvolněné energie si Kana podmanit. Kan však na poslední chvíli záměr Zatracených odhalil a jejich velitel Scar byl za zradu veřejně popraven.

Rituál zničení Beliarova drápu a Adanosovy přilby byl úspěšně proveden a předměty byly zbaveny své magické moci. Kan však neodstranil všechny změny v rituálu učiněné Zatracenými a k jeho plánovanému posílení nedošlo, naopak se od té doby necítí ve vrcholné kondici. Od smrti Scara začal mezi Zatracenými zuřit boj o vedoucí pozici, při tomto boji bylo zabito spousty kandidátů a není jasné, zda už je boji učiněn konec nově zvoleným vůdcem.

Nekromanti společně s Xardasem hlídali Beliarův dráp a starali se o řádnou víru v Beliara. Při svých rituálech a znesvěceních však narazili na velmi zvláštní věc. Objevili zdroj a ohnisko nové moci. Při nehodě v Hrobce se Xardas přenesl do světa stínů, ze kterého ho ostatní museli zachránit. Díky této zkušenosti zjistili, jak čerpat energii z tohoto světa a že tato energie není závislá na žádném ze známých bohů. Došlo k rozdělení frakce Nekromantů na členy, kteří následovali dále klasické učení Beliara (ty se nakonec přidali k frakci Temných mágů) a na zbytek v čele s Xardasem, kteří se jali podrobněji zkoumat energii stínů a oficiálně se z nich tak stali Stínoví mágové.  

Dalším neméně důležitým úkolem pověřil Beliar své nejvěrnější skřety. Pro svojí válku v neznámém světě, je třeba, aby povstal dřívější nejvyšší velitel jeho armády, který byl zapuzen. Byl však zapuzen přímo na ostrově Khorinis a díky tomu zde mohl být opět vyvolán. Nejedná se o nikoho menšího než o Spáče, nejvyššího z Beliarových démonů. Přivolat ho zpět ve své původní podobě, dostali za úkol skřeti z pevniny. Ti však zjistili, že vyvolat původní podobu Spáče je téměř nemožné, proto byla zvolena mírnější varianta a to vyvolání jeho energie, která se transformuje do vhodného hostitele. Spáč poté plně posedne a ovládne hostitele. Aby však tělo hostitele tuto energii vydrželo, musí mít velmi silnou mysl a vhodné předpoklady. Hostitel musel být před samotným posednutím také vhodně připraven pomocí týrání a mučení.

Po pár nezdařených pokusech se žoldákům z pevniny podařilo najít vhodného kandidáta. Pro velké překvapení všech to nebyl nikdo jiný, než starý dobrý Mud. I když není nikomu příliš jasné, jak dokázal přežít dny v kolonii, pád bariéry a převraty ve městě Khorinis. Zřejmě s ním měl Beliar plány již od začátku. Mud byl náležitě skřety připraven. Posléze, při otvírání portálu do Jharkendaru, byl skřety úspěšně proveden rituál přivolání Spáče. K rituálu byla využita uvolněná energie z ochranného kouzla na portálu do Jharkendaru. Spáč tedy znovu povstal a ačkoliv není ještě ve své plné síle, už teď je jeho moc strašlivá.  

Skřeti z Khorinisu prozatím dostali od Beliara možnost se v jeho očích opět očistit. Jejich zrada a přidání k přírodě nebyla zapomenuta. Proto právě oni dostali za úkol najít a zničit zbylé rebely. Podařilo se jim zjistit, že rebelové se ukrývají v neprostupné bariéře, do které vede cesta jen pomocí portálu. K průchodu do portálu byl však třeba speciální amulet. Skřeti dokonce nalezli způsob, jak potřebu amuletu obejít a vyslat tak větší množství vojáků najednou. Bohužel nestihli toto řešení dotáhnout do konce, ale již jsou velmi blízko tomuto objevu.

Mezi skřety z Khorinisu a jejich žoldáky bylo nutno vyřešit ještě jednu zásadní věc. Ač se oficiálně opět přidali na stranu Beliara, stále mezi nimi byli tací, kteří by svoji životní cestu raději ubírali k přírodě. V tomhle ohledu je velice podporovalo Bratrstvo, které se snažilo své ztracené bratry přivést zpět na správnou cestu. Nakonec situace vyeskalovala vraždou jejich vůdce skřeta Aarshluka, který byl zastáncem cesty Beliara. Ostatní skřeti z Khorinisu se však postavili převážně na stranu Beliara a vzbouřené skřety s žoldáky vyhnali z tábora. Ačkoliv většina skřetů tedy zvolila stranu Beliara, přeci jen si pár z nich našlo cestu zpět mezi své bratry k Bratrstvu.


Rebelové

Rebelové to za této situace neměli vůbec jednoduché. Podařilo se jim však udržet svoji pozici v Bariéře, ze které vysílali své špehy do města a jeho okolí. Díky tomu získali ve městě cenné kontakty a spojence a podařilo se jim získat nové duše do svých řad. Největší úspěch u rebelů zaznamenali Adanosovci. Při řešení fluktuace Bariéry nad táborem narazili na zvláštní úlomek artefaktu. Postupně zjistili, že se jedná o malý kousek mimozemského artefaktu, který když je kompletní, dokáže zrušit vliv bohů na tento svět.

Tím jim vysvitla nová naděje. To je to řešení, které by mohlo pomoci i za nastalé situace. Pokud by dokázali zrušit vliv Beliara, zmizely by všechny strašlivé magické Beliarovy nestvůry, Beliarovi kněží by se rázem ocitli bez magie a dalších prostředků. Svět by sice pořád zůstal pod nadvládou Beliarových služebníků, ale rebelové by tím získali vyrovnanější pozici. Díky své magii by pro ně neměl být poté problém vyhnat Beliarovce z ostrova a obnovit tak poslední baštu lidstva. Poté mohou začít postupně léčit Beliarovu chorobu, která nakazila celý známý svět.

Mimozemský artefakt je však ukryt a uzamčen v Jharkendaru. K jeho nalezení je třeba speciální svítící klíč. Pokusy s tímto artefaktem byly nějakou chvíli prováděny dokonce ve skryté laboratoři na místě nynějšího města Khorinis, aby Jharkendarští kněží unikli nechtěné pozornosti ostatních obyvatel Jharkendaru. Díky tomu objevili Adanosovci v laboratoři ještě jeden malý kousek mimozemského artefaktu a informace potřebné k nalezení celého artefaktu. Nakonec se rebelům, po úporném snažení, podařilo dostat do výpravy mířící do Jharkendaru své skryté zástupce. Ti budou v utajené části ostrova sledovat jejich zájmy a to především nalezení mimozemského artefaktu. O artefaktu vědí však i Temní mágové, kteří ho plánují najít a využít. Začíná tedy závod o vlastnictví tohoto mocného artefaktu, který dokáže zvrátit rovnováhu sil ve světě.  

Ostatní frakce rebelů však také neotáleli. Ačkoliv přeživších Innosovců po dobití města Beliarovci nebylo příliš mnoho, doháněli svůj počet svým vnitřním zápalem. Podařilo se jim najít a získat zpět ztracené Innosovo oko, které dokáže odhalit pravou víru kterékoliv živé bytosti. Kromě toho při hledání Innosova oka narazili na prastaré experimenty obyvatel Jharkendaru. Ti experimentovali se skřety, jelikož předpokládali, že by se do budoucna mohla tato rasa stát velkou hrozbu pro lidstvo a začali tak hledat jejich slabiny. Výzkum byl kompletně celý prováděn v Jharkendaru a Innosovci doufají, že více informací o něm najdou právě tam.

Bratrstvu se podařilo objevit tři magická zřídla, která jsou přímo propojena s hvozdem a díky kterým čerpá hvozd svoji energii. Našli způsob jak pomocí těchto zřídel hvozd ochránit před Beliarovou temnotou a udělat z něj útočiště pro všechny rebely. To se jim nakonec podařilo, zřídla byla ochráněna a posílena mocnou energií a většina temnoty ve hvozdu se stáhla za jeho hranice. Hvozd a zvěř v něm přislíbili Rebelům svoji pomoc, od této chvíle je na svém území ochraňuje po fyzické i psychické stránce. Skřeti, kteří se nakonec přidali k Bratrstvu byli hvozdem přijati a ten jim zaručil, že pokud ho budou chránit, tak na jeho území již nikdy nedovolí, aby ztratili svoji svobodnou vůli a tedy je ochrání před jakýmikoliv psychickými efekty typu ovládnutí. Ač se však Bratrstvo snažilo přivést zpět na stranu přírody všechny skřety z Khorinisu, nakonec jich získalo jen pár. Většina se bohužel rozhodla následovat Beliarovu temnotu.

Poslední z frakcí rebelů bylo Rudé oko. Jako jediní nesídlili s ostatními v táboře rebelů pod Bariérou, ale uchýlili se hluboko do Divočiny, kde sídlili v bývalém táboře skřetů. Odtud podnikali své výpravy do města a získávali pro rebely zásoby a cenné kontakty. Při těchto činnostech narazili na prastaré proroctví o vůdci, který v hodině nejvyšší nouze spojí síly znesvářených frakcí a pomůže odvrátit Beliarovo vítězství. V tu dobu bude stát Innosovec vedle Adanosovce, Adanosovec vedle Přírody bok po boku a jejich rozdíly a rozkoly budou pro tuto chvíli zapomenuty.

Vůdce však musel být nejprve znovuzrozen, neboť za svého života vyznával pouze jednoho boha a pro naplnění svého osudu musí spojit vyznání všech bohů a být zástupcem všech. Rudé oko nejprve nenašlo správného kandidáta, neboť si mysleli, že se jedná o mrtvého Krále. Ten však byl nakonec vyloučen a pravý budoucí vůdce se prokázal až u večerní hromadné oběti při vzývání a pokusu o kontakt se samotným Beliarem, který se nezdařil. Vůdce, který se prokázal byl při rituálu uškrcen skřetím vůdcem Kanem a Rudé oko muselo pro jeho duši do světa stínů, z kterého vůdce nakonec úspěšně dostali a vložili duši zpět do jeho těla. Vůdce byl nejprve velmi slabý, ale pomocí svých starých předmětů a speciálního rituálu v něm byla opět probuzena síla a vnitřní oheň


 Přízraky a závěr

Každá z frakcí měla své cíle a zájmy, ale s jednou věcí nikdo nepočítal. Na ostrově Khorinis se za ta léta událo ohromné množství důležitých událostí, které změnily chod ostrova. Proběhly na něm obrovské bitvy a převraty. Při bojích bylo zabito ohromné množství lidí a skřetů a bylo na něm vypuštěno enormní množství magické energie. To vše mělo za následek obrovský příliv duší do světa stínů. Na ostrově Khorinis se o duše však nikdy nikdo nestaral a tak se pomalu začaly hromadit, protože spousta z nich neuměla přejít dál.

Tak se za oponou, která odděluje svět stínů od světa živých, hromadily duše a tím i energie světa stínů, která začala na oponu postupně tlačit. Z druhé strany opony zas množství magické energie použité na ostrově postupem času zeslabilo oponu natolik, že se nakonec v oponě objevila trhlina. Touto trhlinou proniká živá energie do světa stínů a naopak energie ze světa stínů do světa živých. Dlouhodobé působení energie živých ve světě mrtvých dokáže nadělat slušnou paseku, navíc duše o které se nikdo nestaral postupně za ta staletí začaly šílet a bláznit. Díky působení energie ze světa živých se pomalu začaly měnit a mutovat. Tak vnikly první přízraky, v jejichž vřískotu je slyšet zoufalost a šílenství jejich předchozích já. Bohužel z jejich předchozích já nezůstalo nic jiného než právě pocit zoufalství.

Aby se přízrak dostal do světa živých musí projít trhlinou v oponě. Velikost trhliny byla však donedávna celkem nepatrná a za normálních okolností se jí nedalo nijak projít. Průchod byl přízrakům umožněn pouze, pokud se ve světě živých vypustilo velké množství magické energie najednou. Magická energie pak dočasně rozšířila trhlinu a přízraky se tak mohli dostat do světa živých. Ač se trhlina po nějaké době vždy opět zatáhla, při každém rozšíření se zatahovala stále méně a méně a tím se postupně zvětšovala.

Proto se objevili přízraky u nočního vzývání Beliara a přerušili tak celý rituál, který nedošel úplného konce. Navíc jelikož přízraky vznikli pomocí energie ze světa živých, je to taky jediná věc, která je dokáže zapudit. Oproti normálním duším jsou přízraky samozřejmě vidět a slyšet, mají polofyzickou formu a proto cítí něco jako bolest, avšak nemůže jim to nijak ublížit. Jediné, co na ně přímo funguje, je jakýkoliv druh magie. Tato energie se totiž vyrušuje s původní energií, která je stvořila a rozrušuje tak jejich vazby, které je drží v reálném světě. Proto není důležité jaké kouzlo na přízraky působí, záleží pouze na síle kouzla, ne na jeho účinku.   

V závěru, kdy se výpravě do Jharkendaru podařilo zrušit ochranné kouzlo z portálu, přivolat zpět arcidémona Spáče a ještě otevřít portál a vyslat výpravu, bylo uvolněné magické energie už příliš. Jakmile výprava odešla a portál se zavřel, přebytek volné energie ve vzduchu portál opět aktivoval. Tentokrát se však bohužel portál spojil s jiným místem než předtím. Portál se spojil přímo s trhlinou v oponě a začaly jím vycházet zástupy přízraků, které okamžitě zaútočily na vše v dohledu. Zbytek doprovodu výpravy se okamžitě začal stahovat zpět do města.


Mezitím však rebelové přišli na způsob, jak spojit dva malé kousky mimozemského artefaktu, co našli Adanosovci. Díky tomu rozšířili vliv artefaktu do okruhu, který dokáže obsáhnout celý menší tábor. Zjistili taky, jak přitom spojení definovat, jaký vliv má artefakt rušit. Společně s ostatními rebely a jejich novým vůdcem dali dohromady plán, který jim měl zajistit lepší přístup k portálu do Jharkendaru, jelikož všechna jejich naděje je momentálně skrytá tam. Plán zahrnoval obsazení Akilovy farmy. To by nemělo vyvolat v očích Beliara takovou pozornost, aby kvůli tomu připlula jeho armáda. Určitě bude věřit, že tento malý nešvar zvládnou jeho služebníci, kteří už na ostrově jsou. Rebelové tak získají výhodnější pozici a dají jasně najevo, že se s nimi musí ještě počítat a nejsou zdaleka odepsaní. Navíc díky zrušení Beliarova vlivu na území Akilovy farmy bude možné farmu proti Beliarovcům ubránit, alespoň se ukáže, jestli mimozemský artefakt má opravdu vlastnosti, o kterých se dočetli. Proto se rozhodli rebelové vše vsadit na jednu kartu a zkusit vytvořit poslední vzdor, který se buď vydaří nebo ne!

Při odchodu výpravy portálem tedy rebelové využili příležitosti a dobyli Akilovu farmu. Na té úspěšně provedli rituál spojení mimozemského artefaktu a od té chvíle na území Akilovy farmy nefunguje žádná Beliarova magie, dokud na ní bude zmíněný artefakt. Povzbuzeni svým úspěchem vyrazili rebelové také na tábor Hashashinů, který se jim podařilo také dobít. Jeho pozice je ještě ideálnější v přístupu k portálu. V tuhle chvíli se však z lesa začali vracet Beliarovci, kteří šli doprovodit výpravu k portálu, společně se Spáčem. Udeřili na rebely a následoval nelítostný boj. Ani jedna strana v tomto boji neměla příliš navrch. Následně se z Divočiny začali pomalu objevovat jednotlivé přízraky, které se zapojili do boje a útočili na všechny bez rozdílu.

Této situace ještě využila do teďka vždy věrná skupina skřetích žoldáků z pevniny a napadla své pány skřety zezadu. Zřejmě nebyli spokojeni s velením skřetího vůdce Kana a s množstvím žoldu, který jim skřeti za jejich služby dávali. Pobili mnoho skřetů, než z lesa začali vybíhat poslední opozdilci, účastnící se předchozí výpravy. Všichni měli strnulé tváře a v očích nepopsatelný strach a děs. Řvali na všechny bez rozdílu, že se portál nezavřel a že z něj bez přestání vycházejí další a další přízraky a jejich zástupy neberou konce. V tu chvíli žoldáci z pevniny, kteří zradili Beliara, zanechali ostatní jejich osudu a okamžitě se stáhli do města, kde se opevnily a čekali, jak dopadne střet s přízraky.

Na okraji Divočiny se začaly objevovat nekončící zástupy ječících přízraků, které začaly pomalu sestupovat do bitvy mezi přeživší. Boj mezi Beliarovci a Rebely ustal a všichni sledovali blížící se zkázu. Spáč, který do té chvíle teprve sbíral své síly a snažil se sladit s novým tělem, využil chvíli oddechu a povolal na pomoc své věrné démony a oživil nejvěrnější padlé skřety ve své blízkosti. Na jedné straně tedy stojí oslabený, ale pevný zbytek Beliarovy armády. Na druhé straně v obsazeném táboře Hashashinů jsou seskupené Rebelské síly a z třetí strany se na obě dvě armády blíží nekončící zástupy přízraků, které prahnou pouze po zničení všeho živého. Chtějí, aby všichni okusili takovou šílenou beznaděj jako oni….

Ve vzduchu je cítit strach a smrt. Po celém bojišti se ozývá křik raněných a jekot přízraků, který se zahlodává hluboko do duší všech živých tvorů. Všichni vědí, že tohle může znamenat jejich naprostý konec. Obličeje všech přítomných jsou jak vytesány z kamene, každý je uzavřen do sebe a svých představ. Modlí se ke svému bohu a slibuje mu nehynoucí věrnost, když mu pomůže přežít. Každý přemýšlí o smrti, stane se z něj po smrti taky přízrak? Skončí jako ostatní nebožáci, proti kterým teď bojuje? Existuje nějaká možnost, jak z téhle situace ven? Neměli by se všichni živí spojit a zahnat přízraky, které nepřinášejí nic jiného než smrt? Kdo teď získá mimozemský artefakt v Jharkendaru? Nedají se pomocí něj přízraky zničit? Jak skončí výsledný boj mezi dobrem a zlem? Kdo bude tvořit nové dějiny Myrtany? Přežije vůbec někdo? A proč se Spáč jako jediný usmívá……..Pokračování příště……