Příběh

Gothic RP X: Soumrak bohů – Prolog

Poslední člen výpravy do Jharkendaru prošel portálem, nevěřil jsem, že to dokážeme. Zabralo to spoustu úsilí, ale nakonec se do Jharkendaru podařilo vyslat výpravu vedenou skřetím vojevůdcem Kanem. Hlavní úkol výpravy je najít mimozemský artefakt, který dokáže zrušit vliv vybraných bohů a rozhodnout tak vleklou válku mezi Innosem a Beliarem jednou provždy. Výpravy se zúčastnil dokonce i Xardas, tak na těch povídačkách asi něco bude.

Portál do Jharkendaru se uzavřel, nastalo hrobové ticho. “Kde to jsem” ozvalo se. “Jste ve světě živých pane, chodíte opět mezi námi” odpověděl skřetí šaman. Otočil jsem se po zvuku hlasů. Všichni kromě mě klečeli. Uprostřed klečela postava v kutně, zahalená temnotou. Již na první pohled mi bylo jasné, že to není pouhý smrtelník. Náhle se postava zvedla a otočila ke mně. Pod kutnou však nebyl vidět žádný obličej, pouze neproniknutelná temnota. “Ty, proč neklečíš před nejvyšším velitelem Belierových armád”. Okamžitě mi došla druhá část plánu při zprovozňování Jharkendarského portálu.

Tak se to podařilo, Spáč znovu povstal, nyní nebudou mít rebelové šanci a Beliarova výhra je už jen otázkou času. “Omlouvám se pane, jsem jen obyčejný budižkničemu, pěstující trávu z bažin” padl jsem na kolena a zabořil hlavu do země jak nejvíce to šlo.”Hashashinská špína, je ubohé sledovat, jak kdysi hrdí bojovníci klesli na takovouhle úroveň. S tím se bude muset něco udělat.” Pravil Spáč, dlouze se rozhlédl po všech přítomných a pokračoval: ”Doufám, že jste takto nevyměkli všichni, teď mě následujte do města Khorinis”. Otočil se a nedbaje na ostatní vyrazil zpět k městu. Zhroutil jsem se na zem lapaje po dechu. Cítil jsem se jako znovuzrozený. Nevím kolik uběhlo času, ale když jsem zvedl hlavu, zjistil jsem, že jsem skoro sám. Nade mnou stál můj velitel a pohledem hodnotil jestli jsem schopný jít dál. V tom se však začala země otřásat. Když jsem se otočil, zjistil jsem, že portál do jharkendaru se znovu aktivoval.

Chvíli se nic nedělo, myslel jsem, že se vrací někdo z jharkednarské výpravy, když v tom se z portálu ozval strašlivý nelidský skřek. Jakoby mi ztuhla všechna krev v žilách, kolem mě se znatelně ochladilo a na rostlinách začala vznikat námraza. Tohle už jsem zažil, při včerejším nočním rituálu. Otočil jsem se na mého velitele, který stále ztuhle civěl na aktivovaný portál. “Utíkejte! Rychle! To jsou přízraky!!!” Rozběhl jsem se směrem ke vzdalujícímu zástupu Beliarovců. Z portálu se mezitím vyvalila mlha a začaly vycházet první přízraky, uslyšel jsem zoufalý řev mého velitele, když ho přízraky rvaly na kusy. Dovolil jsem si letmé ohlédnutí. Velitel ležel na zemi obklopen přízraky, portál byl stále aktivovaný, kolem se valila mlha a vycházely z ní nekončící houfy těch bestií. Část z našich se otočila připravena čelit přívalu příznaků, ale věděl jsem, že dlouho nevydrží a vytrvale jsem utíkal dále za hlavní skupinou.

Po chvíli jsem dohnal hlavní skupinu a hned zaslechl zvuky boje. Na křižovatce před farmou se asi také bojuje. Přidal jsem do kroku. Zřejmě jsme však dorazili pozdě, armáda rebelů využila situace odchodu výpravy do Jharkendaru a zaútočila na Akilovu farmu, kterou dobyla. Nyní se rebelům podařilo dobýt také farmu hashashinů, kde se opevnili. Zbytky armády Beliarovců, kteří nešli s výpravou, stále bránili cestu do města. Tlačili na ně však zrádci z vlastních řad, kterým se podařilo beliarovce překvapit.

“Zničte je” rozkázal Spáč a zamířil směrem k našim padlým. S řevem jsme se vrhli na rebelskou armádu. Na přízraky, kteří jsou nám v patách jsem úplně zapomněl. Ačkoliv rebelové byli v početní převaze, zuřivosti Beliarovců vyrovnala váhy na obou stranách. V tu chvíli jsem zaslechl smích, otočil jsem se po zdroji a spatřil Spáče, kolem něj se zvedali naši padlí bojovníci a vrhli se opět do boje. Rovnováha bitvy se převážila v náš prospěch. Pustil jsem se do boje s novou vervou. Je to jen otázka času než rebely rozdrtíme. Zaslechl jsem křik. Z kopce za námi sbíhal pozůstatek zadního voje armády, který se pokoušel přízraky zadržet. Zbaveni příčetnosti jen řvali a ukazovali směrem k lesu odkud vyběhli.

V tu chvíli se z lesa vyvalila hustá mlha. Opět mi ztuha krev v žilách a jejich příšerný řev mi rezonoval kostmi. Bitva se zastavila, všichni sledovali jak z lesa vychází nekončící zástup přízraků. To bude náš konec, tohle se nikdy nemělo stát. Pár bojovníků to nevydrželo, odhazovali zbraně a utíkali do pomyslného bezpečí. Přízraky se zastavili na kraji lesa. Připravil jsem se k poslednímu boji, tady už není kam utéct, osud světa visí na vlásku a já jsem nyní připraven za svého pána Beliara s radostí položit život. Ohlédl jsem se po ostatních. Ve tvářích spolubojovníků se zračilo stejné odhodlání jako v té mojí. Ačkoliv vše vypadá ztraceno, věděl jsem, že budeme bojovat do posledních sil. Napětí stoupalo, když v tom se přízraky daly do pohybu. Čekal jsem na rozkazy a pohledem vyhledal Spáče, překvapilo mě, že se jako jediný usmívá…..


Prolog Gothic RP IX: Poslední vzdor (2017)

Tak a je to tu! Jak již možná víte, tak se asi před půl rokem podařilo přívržencům temného boha Beliara, pod vedením známého a mocného nekromanta Xardase, dobýt město Khorinis. Dosáhnul toho za pomoci skupiny válečníků zvaných Zatracení a svých věrných mágů Nekromantů. Také se mu díky válečníkovi Ravenovi, který jako Beliarův vyvolený nesl Beliarův dráp, podařilo zlomit moc Srdce hvozdu a Beliarovým drápem ovládnout skřety a přivést je zpět na stranu Beliara. Během neúspěšného pokusu vytvořit pomocí rituálu magickou bariéru okolo celého ostrova Khorinis, která by zabránila příjezdu Beliarovy armády, byl obětován drak a následně zemřel i jeho dračí jezdec Zub. Během velké bitvy o město zemřel i samotný král Rhobar, který se na ostrov Khorinis přesunul po prohrané válce se skřety v Myrthaně, ale zemřel také Beliarův vyvolený válečník Raven.

Po prohrané bitvě o město Khorinis se přeživší lidé rozutekli, a po nějaké době shlukli do třech frakcí, dle boha kterého uznávají. Vznikla tak skupina Innosovců, Adanosovců a Bratrstva přírody. Ti společně založili nový tábor rebelů dál od města Khorinis. Mágové ze všech skupin se spojili a vytvořili kolem nového tábora magickou bariéru, která je neprostupná z obou stran. Jediný přístup do tábora a ven je skrz portál, který vede někam do Divočiny. Skupina Insosovců se skládá z mágů Ohně, kteří uctívají boha světla Innose a z Innosových válečníků, kteří jistě budou ze všech sil potírat všechny Beliarovy přisluhovače, na které narazí. Skupina Adanosovců se skládá z mágů Vody, kteří uctívají boha života a rovnováhy Adanose a jejich ochránců Kruhu vody. Adanosovci jistě budou chtít napravit obrovskou nerovnováhu, která vznikla mezi mocí boha Innose a boha Beliara. Bratrstvo přírody se skládá z Druidů a Templářů a bude jistě ze všech sil bránit Přírodu a les před znesvědcováním a ničením, které Beliarovy armády způsobují. Jistě je také překvapilo, že skřeti z Khorinisu se opět od Přírody odvrátili zpět k Beliarovi.

Druhá skupina, která je kromě klasických rebelů v novém systému pronásledována, je frakce Rudé oko. Tato utajená skupina mnoho let potají operovala v Khorinisu a sledovala vlastní zájmy. Jedná se o dávnou nejelitnější stráž krále, která však byla zrazena a poté pomáhala Beliarovi prosadit své cíle. Po usmíření s králem ale Beliara zradili a přešli zpět na stranu dobra, i když bitvu o hrad již nezvrátili. Nyní, díky jisté nedůvěře ostatních frakcí, vybudovali odděleně svůj tábor v bývalém skřetím táboře v Divočině. Díky moci této skupiny ovlivňovat chod světa a kvůli jejich zradě Beliara je na všechny členy Rudého oka a hlavně na jejich velitele vyhlášen veřejný hon a je na ně ve městě vypsaná velká odměna.


Co se týče temné strany, která nyní vládne ve městě a na ostrově obecně, tak situace není zcela jednoduchá. Krátce po dobytí města připlula z pevniny obrovská Beliarova armáda, která chtěla město dobít. Po překvapení, že Khorinis již byl dobyt, tak většina této armády zase odplula, ale její jádro na ostrově zůstalo, aby dohlédlo na vyhlazení posledního odporu rebelů a na prosazování zájmů boha Beliara. V čele armády je skřetí vojevůdce, kterému Xardas předal dobyté město. Ten se nyní usídlil v horních částech hradu. Ihned vykázal předchozí dobyvatele z horní čtvrti hradu a předal místo frakci skřetů z pevniny, kteří přijeli s ním.

Skřeti z Pevniny sami sebe považují za nejvyšší rasu. Ostatní frakce, které uctívají Beliara, však většinou uznávají a respektují je. Skřeti si dokonce udržují elitní skupinu Skřetích žoldáků z Pevniny, kteří spolupracují se skřety, pomáhají jim plnit jejich cíle a na základě toho si užívají jejich úcty. Na druhou stranu skřeti za své skřetí žoldáky zodpovídají a proto jejich úspěchy i neúspěchy jdou na jejich hlavu. Oproti skřetům z Khorinisu jsou skřeti z Pevniny více ortodoxní ve svých názorech a Beliara nezradí za žádnou cenu. Oproti skřetům z Khorinisu jsou tito skřeti vzdělanější a vůbec pevninou civilizovanější.

Původní Skřeti z Khorinisu se nyní přesunuli na bývalou Akilovu farmu. Také sebou vzali své žoldáky z Khorinisu, kteří jsou jim podřízeni obdobně jako je to u Skřetů z Pevniny a pomáhají jim plnit jejich cíle. Skřeti z Khorinisu to nyní nemají úplně lehké. Po smrti Ravena na ně přestala působit moc Beliarova drápu, která je ovládala, a opět získali svobodnou vůli. Nyní sice jsou na straně Beliara, ale jejich předchozí odklon k víře v Divokou Přírodu drží v ostatních vůči nim lehkou nedůvěru. A to i přesto, že v novém systému by měli být nadřazenou rasou. Nyní proto musí (a nebo nemusí) skřetímu vojevůdci prokázat svoji věrnost v Beliara.

Spolu s Beliarovou armádou na Khorinis dorazila velmi početná skupina Hashashinů, což je národ pouštních lidí, který od pradávna uctívá Beliara. Pochází z pouští Varantu a velmi rádi mají pod kontrolou praktické stránky světa jako například obchod. Skřeti se sice považují za nadřazenou rasu a tím i za vládce, avšak veškerá ekonomika aktuálního světa jde mimo ně. Za tu zodpovídají právě hashashini. Mnoho úředníků, řemeslníků a hlavně obchodníků se rekrutuje právě z hashashinů. Jejich cílem je zbohatnout a prakticky řídit celý svět. Právě díky jejich schopnostím obchodovat, vše řídit, bojovat a jejich víře v Beliara si vysloužili u skřetů takovou úctu, že je berou skoro za stejně rovné. Tato frakce se usadila v bývalém táboře bratrstva.

Společně s Hashashini v jejich táboře sídlí i Temní mágové. Příslušníci této skupiny zaslíbili svůj život Beliarovi a ten je obdařil svojí krutou mocí. Většina mágů je rekrutována přímo z řad Hashashinů. Jejich předností je hlavně nebezpečná magie, díky které dokážou dělat strašlivé věci. Beliar svým temným mágům bezmezně důvěřuje, jsou to vlastně nejvyšší kněží temnoty, kterých se obávají i ostatními frakce věřící v Beliara. Oni jsou jeho vůle a jeho trest a nikdo z nich by Beliara nikdy nezradil a vždy plní jeho veškerou vůli na tomto světě.


Arcimág Xardas, mimo jiné také za své zásluhy o dobytí města, spolu se svými Nekromanty nyní sídlí v horní věži ve městě Khorinis, která zbyla opuštěná po mágách Vody. Momentálně jsou nekromanti pro nově příchozí trochu trnem v oku. Pořád to jsou Beliarovi kněží a tak jako Temným mágům jim ostatní musí prokazovat úctu a čest. Jejich slovo je vůle Beliara. Avšak nikdo přesně neví o co Xardasovi jde. Xardas má dokonce v rukou Beliarův dráp, na který dohlíží. Je to snad jediná postava ve městě, s kterou se neopováží jednat zvrchu ani Vojevůdce. Pouze Temní mágové moc nevědí co od nich očekávat a tak si od nich zachovávají určitý odstup.

Skupina Zatracených, která se skládá z lidí, kteří zasvětili svůj život Beliarovi a pomohli Xardasovi dobýt město Khorinis, se původně usídlili ve městě v horní čtvrti. Odtud však byli po příjezdu Beliarovi armády Skřety z Pevniny vyhnáni. Kvůli jejich dlouhodobé spolupráci s Xardasem se z nich nakonec navzájem stali dobří spojenci a Xardas dosud Zatracené využívá při vyřizování jeho nejdůležitějších problémů. Jen díky Xardasovi si Zatracení zatím drží určitou pozici ve městě, celá příchozí armáda je považuje za velkou neznámou a drží si od nich odstup. Věří však v Beliarovu vůli a jen čekají na to, až se Zatracení prokáží jako užiteční a věrní služebníci Beliara. Nyní sídlí v přístavu a na dolním nádvoří a s pověřením od skřetího vojevůdce se starají o dohled nad doly a těžbou v nich.

Otroci jsou poslední skupinou, která v Khorinisu nově vznikla díky zavedení otroctví. Otroci jsou všichni lidé, kteří se nezavázali sloužit Beliarovi a nezískali si potřebnou úctu mezi jeho věrnými. Tito lidé musí poslouchat a tvrdě pracovat jako základní stavební kámen v současné společnosti. Avšak nejsou pronásledováni a zabíjeni tak jako rebelové, což mnohým z nich vyhovuje v duchu motta: „Lepší nějaký život, než žádný život.“ Přesto mnozí nejsou se svým postavením spokojeni a chtějí se dostat výše v rámci hierarchie připojením se k nějaké frakci v “novém“ světě. Proto si ale musí nějakým způsobem získat všeobecnou úctu. Jsou samozřejmě i tací, kteří by se rádi osvobodili tím, že se připojí na stranu rebelů a hledají všemožné cesty jak je kontaktovat a utéct k nim.

Společenský systém, který je Skřetům z Pevniny jim vlastní a který nastolili, závisí plně na míře uznání. To znamená, čím více je osoba uznávaná, tím výše je ve společenském žebříčku. Na jeho vrcholu je skřetí vojevůdce, který bezmezně plní Beliarova přání. Naopak nejnižší postavení v této společnosti mají, jakožto podřadná rasa, běžní lidé – otroci. Beliar také pověřil, aby Nekromanti s Temnými mágy udržovaly kázeň a morálku mezi svými věřícími. Díky tomu vnikla organizace Černá ruka, kterou tito mágové společně vedou. Ta dohlíží na správnost víry a její výklad mezi ostatními frakcemi. V tomto účelu mají plnou Beliarovu podporu a stojí za nimi všichni skřeti včetně skřetího vojevůdce.

Nyní v Khorinisu vládne temná strana, ale určitě se nedá říci, že to je vláda pevnější a stabilnější, než jakákoli jiná v minulosti. Všechny temné frakce jsou sice mezi sebou provázány společnou vírou v Beliara, ale mezi mnohými panuje nedůvěra, rivalita a nejistota. Také různé frakce sledují různé vlastní cíle. Do toho rebelové se konečně do určité míry stačili opět mobilizovat a semknou. Proto budou jistě působit Beliarovým přívržencům mnohé nepříjemnosti. Také se proslýchá, že Hasashini spolu s Temnými mágy přijeli hledat cestu do nějakých velmi starých zemí, které ještě Beliar neovládl. Jsou ty řeči pravdivé? A jak budou případně ve svém snažení úspěšní? A co na to rebelové? Jaký osud tedy čeká Khorinis a vůbec celou zemi?